Štítek: ""

VDolních Počernicích a Hostavicích se v sobotu dne 19. září 2009 uskutečnila číst dál

V berouně tento víkend 12.9. - 13.9.2009 opět probíhají hrnčířské trhy a tak na nich nemůže chybět ani skvělá skupina Motovidlo. číst dál

Mělnické podzemí vznikalo pravděpodobně od konce 13. století souběžně s výstavbou města. Chodbový systém, v podstatné části ražený v opuce v hloubce 8-10m pod dnešním povrchem, byl a ve většině případu je dodnes součástí téměř každého objektu v centru města. Studna byla byla vyhloubena pravcděpodobně v době vzniku města a podlouhé období se jednalo o jediný. Studna je hluboká 54m, přičemž výška vodního sloupce je 7,2 m její průměr 4,54m jí činí nejšiřší známou studní v České republice. číst dál

Pozoruhodný zámecký areál vzniklý z původní středověké tvrze si zachoval téměř až do konce 20. století svojí původní hospodářskou funkci. Hospodářský dvůr ani vlastní zámek nebyly devastovány většími novodobými přestavbami, které změny využití takovýchto objektů obvykle přinášejí. Od vyvlastnění areálu po druhé světové válce však neprobíhala u budov ani parku pravidelná údržba. Objekty byly opravovány sporadicky jen když se stav přiblížil havárii. Na konci působení posledního zemědělsky hospodařícího subjektu – Státního statku Praha, hrozil areálu zámku díky naprosté devastaci bezprostřední... číst dál

Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana. Raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní sv. Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. číst dál

Dominantou města je kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v první čtvrtině 14. století a je zdejší nejstarší památkou. První zpráva o něm se nachází v listině krále Jana Lucemburského z 19. října 1329, jíž tento panovník postoupil kostel s příslušným právem podacím Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze. V rukou tohoto řádu se unhošťská fara udržela s výjimkou kališnické césury až do dnešní doby. Podstatný zásah do tvářnosti chrámu přinesla jeho barokizace v letech 1702 - 1724, kdy dostal nový barokní štít. Od těch dob se exterier i interier příliš nezměnil. Křížová ce... číst dál